šaty večerní

Ke konci 19. století mizí z dámského oděvu turnýra (honzík), uměle tvarující zadní partie šatů. Zatímco denní šaty a kabátky měly vždy dlouhé rukávy a uzavřený dekolt se stojáčkem, společenské a zejména plesové šaty byly hluboce dekoltované a bez rukávů. Typická je kombinace a vrstvení různých látek: hedvábí, tylu, krajek a bohaté výšivky. Módní salon Františka Matějovského patřil na přelomu 19. a 20. století ke špičce mezi pánskými krejčovstvími v Praze, současně byl mezi jedenácti nejlepšími závody dámské krejčoviny. Šaty ze salonu F. Matějovského jsou ušity z krémového damašku překrytého tylem, na němž vyniká korálková a pajetková výšivka. Celkovou siluetu tvoří živůtek vyztužený kosticemi a spodnička z plátna zdobená strojovou krajkou. Nedochovaná spodní část sukně byla nově ušita z hedvábí pongé. ///

Towards the end of the 19th century, the tournure (bustle), which artificially shaped the back of the dress, disappeared from women's clothing. While day dresses and jackets always had long sleeves and a closed neckline with a stand-up collar, evening dresses and especially ball gowns were low-cut and sleeveless. A typical feature is a combination and layering of different fabrics: silk, tulle, lace and rich embroidery The fashion salon of František Matějovský was one of the top men's tailors in Prague at the turn of the 19th and 20th centuries, and at the same time it was among the eleven best ladies' tailoring establishments. The dresses from F. Matějovský’s salon are made from cream damask covered with tulle, on which bead and sequin embroidery stand out. The overall silhouette consists of a boned bodice and a linen petticoat decorated with machine lace. The lost lower part of the skirt has been newly sewn in silk pongee.