truhlice cechu jirchářů v Temenici

Řemeslníci nejrůznějších profesí se od konce 14. století sdružovali do cechů, které si kladly za úkol chránit zájmy svých členů, dohlížet na kvalitu, cenu i prodej výrobků. Nedílnou součástí fungování cechů byly také tzv. cechovní truhlice (ukázka pochází z obce Temenice), které sloužily k ukládání důležitých dokumentů, cechovních insignií (pečeti, korouhve), peněz a dalších cenností. Truhlice byla pro daný cech také dokladem jeho významu a důležitou rekvizitou při cechovních rituálech a jednáních. Soumrak cechů nastal v 18. a především v 19. století, kdy se zájmy cechů dostávaly do rozporu s novými způsoby organizace výroby v podobě manufaktur a prvních továren. Brno bylo v tomto zlomovém období pro zakladatele prvních textilních manufaktur vyhledávaným městem i z toho důvodu, že vliv cechů zde byl o poznání menší než jiných moravských městech.///

From the end of the 14th century, craftsmen from various professions associated in guilds, which set themselves the task of protecting the interests of their members, by overseeing the quality, price and sales of their products. An integral part of the guilds' operation was so-called guild chests (the example comes from the village of Temenice), which were used to store important documents, guild insignia (seals and banners), money and other valuables. The chest was also proof of the guild's importance and an important prop during guild rituals and meetings. The twilight of the guilds came in the 18th and especially in the 19th century, when the interests of the guilds came into conflict with new ways of organising production in the form of workshops and the first factories. Brno was a popular city for the founders of the first textile factories in this crucial period, not least because the influence of the guilds was considerably less here than in other Moravian cities.