příborník - soubor jídelny Franty Anýže

Jan Kotěra navrhl pro Frantu Anýže (vyhledávaného návrháře a výrobce uměleckých kovových předmětů) vybavení do jeho salonu a jídelny ve stejné době, kdy Anýž odléval ozdobné svítilny pro Kotěrův Národní dům v Prostějově. Navržený nábytkový soubor plně odpovídá tomu, o co Kotěra usiloval i v architektuře: proti eklektismu architektury konce 19. století se stavěl tvrzením, že „účel, konstrukce a místo jsou hybnou silou – forma jejich následkem“. Zdůrazňování „pravdivosti“ architektury odpovídá idejím Kotěrova učitele Otto Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění. S vídeňským prostředím, které na přelomu století reprezentoval především Kotěrův spolužák Josef Hoffmann, je také spojena Kotěrova snaha o nalezení kultivovaného, reprezentativního stylu pro středostavovské společenské vrstvy, aniž by tento styl ztrácel na útulnosti a osobitosti. ///

Jan Kotěra designed for Franta Anýž (a sought-after designer and manufacturer of artistic metal objects) the furnishings for his salon and dining room at the same time that Anýž was casting decorative lamps for Kotěra's National House in Prostějov. The designed furniture ensemble is fully in line with what Kotěra was also striving for in architecture: he opposed the eclecticism of late 19th century architecture by claiming that "purpose, construction and place are the driving force - form is their consequence". The emphasis on the "truthfulness" of architecture corresponds to the ideas of Kotěra's teacher Otto Wagner at the Vienna Academy of Fine Arts. Kotěra's desire to find a refined, representative style for the middle-class social classes, without losing its cosiness and personality, is also linked to the Viennese environment, which was epitomised at the turn of the century primarily by Kotěra's fellow student Josef Hoffmann.