váza

Do poválečného rozvoje českého sklářství vnesli nové podněty absolventi Uměleckoprůmyslové školy v Praze, kteří začali učit v Novém Boru a Kamenickém Šenově. Zasadili se o rozvoj ateliérového skla, kdy sklo bylo chápáno jako nositel výtvarných myšlenek a koncepcí a nejen jako materiál pro konečný výrobek. René Roubíček, přední osobnost českého sklářství, průkopník v tvorbě prvních sklářských instalací, byl jedním z nich. Zároveň byl pedagogem a průmyslovým designérem, tvůrcem originálních osvětlovadel pro československá velvyslanectví a externím spolupracovníkem mnoha skláren (Moser, Crystalex, Lasvit, Preciosa). Roubíčkova váza ze šedesátých let je vynikajícím příkladem ručně na huti tvarovaného skleněného objektu na pomezí designu a volného díla. /// 

Graduates of the School of Decorative Arts in Prague, who began teaching in Nový Bor and Kamenický Šenov, brought new impulses to the post-war development of Czech glassmaking. They contributed to the development of studio glass, where glass was taken as a carrier of artistic ideas and concepts rather than only a material for the final product. René Roubíček, a prominent figure in Czech glassmaking, a pioneer in the creation of the first glass installations, was one of them. He was also a teacher and industrial designer, creator of original lighting fixtures for Czechoslovak embassies and an external collaborator with many glassworks (Moser, Crystalex, Lasvit and Preciosa). Roubíček's vase from the 1960s is an excellent example of a glass object shaped by hand at the furnace, on the borderline between design and non-commissioned work.