stolek

Fenomenální úspěch československého pavilonu na Světové výstavě v Bruselu je mezníkem v historii české materiální kultury. Euforie podpořená uvolněním tzv. studené války mezi USA a Sovětským svazem přinesla československé kultuře možnost se opět přihlásit k vlastní tradici, která byla po nástupu komunistické moci v roce 1948 potlačena vnucovanými sovětskými vzory. Nová estetika se dovolávala vzkříšení organických tvarů, nepravidelností, nových barev a materiálů. Tento široce sdílený formální optimismus se nejvíce propsal do architektury a nejrůznějších odvětví spotřebního průmyslu. /// 

The phenomenal success of the Czechoslovak pavilion at the World Exhibition in Brussels in 1958 is a landmark in the history of Czech material culture. The euphoria fostered by the easing of the so-called Cold War between the USA and the Soviet Union gave Czechoslovak culture the opportunity to reclaim its own tradition, which had been suppressed by the imposed Soviet models after the rise of communist power in 1948. The new aesthetic called for the resurrection of organic shapes, irregularities, new colours and materials. This widely shared formal optimism was most pervasive in architecture and various sectors of the consumer industry.