židle

Firma Thonet-Mundus byla záhy po skončení druhé světové války konfiskována z důvodu prohlášení rodiny Thonetových za „státně nespolehlivé osoby“, podobně jako konkurenční firma L. A. Bernkop. Proces znárodňování byl završen po roce 1948, kdy pod nově vytvořený národní podnik TON (Továrny na ohýbaný nábytek) byly postupně přičleněny další znárodněné firmy. Od roku 1954 bylo v TONu zřízeno oddělení tvarového vývoje, které mělo přicházet s novými modely. Podnikovými designéry se stali Antonín Šuman, Radomír Hofman a Josef Macek, kterým se podařilo navázat na technologii ohýbání dřeva a řemeslné dovednosti pracovníků, kteří v thonetovské tradici pokračovali i v novém podniku. V roce 1967 uvedl Antonín Šuman židli č. 1667, kterou bychom zase mohli považovat za velmi zdařilé převyprávění nadčasového tvaru nejslavnější tonetky č. 14. Židle se vyráběla ve dvou verzích: varianta č. 1667 měla polstrovaný sedák a byla určena pro domácí trh; varianta č. 1668 měla sedák opatřený rotangovým výpletem a byla určena především pro export. /// 

The Thonet-Mundus company was confiscated shortly after the end of World War II because the Thonet family was declared to be "state-wise unreliable persons", as was a competing firm, L. A. Bernkop. The process of nationalisation was completed after 1948, when other nationalised companies were gradually incorporated into the newly created national company TON (Bended Furniture Factories). In 1954, a shape development department was set up in TON to come up with new models. The company's designers were Antonín Šuman, Radomír Hofman and Josef Macek. They managed to build on the wood-bending technology and the craftsmanship of the workers, who continued the Thonet tradition in the new company. In 1967, Antonín Šuman introduced Chair No. 1667, which could be considered a very successful retelling of the timeless shape of the most famous Thonette No. 14. The chair was produced in two versions: version No. 1667 had a padded seat and was intended for the domestic market; version No. 1668 had a rattan seat and was intended mainly for export.