šaty letní

Inspirace lidovým oděvem byla od konce šedesátých let v rámci ÚLUV (Ústředí lidové umělecké výroby) velmi volná. Dobře patrné je to na oděvech z modrotisku. Silnou stylizací původních ornamentů se vytvářely zcela abstraktní vzory odpovídající moderním výtvarným směrům, zároveň se hledaly nové textilní materiály, které by rozšířily repertoár běžně používaných tužších bavlněných látek. Lapidární střih minišatů (design M. Jochcová) zdobí dezén vytvořený štětcovým modrotiskem (A. Eberhardová); jde o skvělou ukázku moderní reinterpretace modrotisku v soudobém designu. V modrotiskové dílně ve Strážnici se v šedesátých letech začala využívat kresba vzorů volnou rukou, pomocí injekční stříkačky, štětcová technika, papírové šablony nebo nanášení papu houbičkou. Na vývoji nových vzorů, jen velmi volně inspirovaných tradičními ornamenty, měly zásluhu především pracovnice uherskohradišťských dílen Arnoštka Eberhardová a později Jana Kubínová. /// 

From the late 1960s, inspiration from folk clothing was very loose within the ÚLUV (Centre for Folk Art Production). This is clearly visible in the blueprint garments. The strong stylisation of original ornaments was used to create completely abstract patterns corresponding to modern artistic trends, while at the same time new textile materials were sought to expand the repertoire of commonly used stiffer cotton fabrics. The lapidary cut of the minidress (design by M. Jochcová) is decorated with a pattern created by brush blueprint (A. Eberhardová); it is a great example of a modern reinterpretation of blueprint in contemporary design. In the blueprint workshop in Strážnice in the 1960s, the application of freehand drawing of designs, using a syringe, brush technique, paper stencils or sponge application of the pap began. The development of new patterns, only loosely inspired by traditional ornaments, was mainly due to the effort of Arnoštka Eberhardová and later Jana Kubínová, workers in the workshops in Uherské Hradiště.